Pojištění kol, elektrokol, koloběžek a elektrokoloběžek

17. 6. 2020, Blog, pojištění majetku

Máme tu část roku, kdy čím dál tím více lidí jezdí na kolech či koloběžkách. Stále populárnější jsou i jejich elektro verze a počet lidí, kteří je využívají, například i na jízdu do práce, narůstá.

Ve velkých městech se těší mimořádné oblibě tzv. „sdílené kola a elektrokoloběžky“, které mohou lidé využívat za poplatek. Připomínáme, že dnes už je ze zákona jízda koloběžek s přídavným motorkem na chodnících omezena a jejich uživatelé mají status řidičů nemotorových vozidel, jaký mají i cyklisté. Jezdit mají především po cyklostezkách a silnicích.

Lidé mohou jezdit na kolech i na koloběžkách po chodníku pouze rychlostí chůze a na silnici musí dodržovat všechna pravidla silničního provozu. Jejich kolize se posuzují jako dopravní nehody a v případě porušení pravidel mohou jejich uživatelé dostat blokovou pokutu.

Kdo odpovídá za škodu, kterou způsobíte jízdou na kole nebo koloběžce?

V případě, že kolizi s chodcem na chodníku zavinil jezdec, za škodu, která chodci vznikla, odpovídá jezdec. Stejně tak v případě, že dojde ke srážce s vozidlem a viníkem nehody je jezdec (cyklista či koloběžkář).

Zde vzniká otázka: "POTŘEBUJE elektrokoloběžka / elektrokolo POV - povinné ručení?"

Silniční provoz elektricky asistovaných jízdních kol - elektrokol (nazývaných též v německy mluvících zemích "pedelec" a v anglofonních zemích "e-bike") se řídí Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (Nařízení o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek). 

Ze schvalovacího procesu (homologace) jsou mimo jiné vyňaty dopravní prostředky, jejichž rychlost s asistencí elektromotoru nepřevýší 25 km/h a u nichž je jmenovitý výkon elektromotoru maximálně 250 Wattů; článek 2, oddíl 1h směrnice: 

· Šlapací jízdní kola s pedály, která jsou vybavena přídavným elektrickým motorem s maximálním trvalým výkonem nižším nebo rovným 250 W, jehož motor je vyřazen z činnosti, jestliže cyklista přestane šlapat, a jinak je jeho výkon postupně snižován až do vyřazení motoru z činnosti, dokud rychlost vozidla nedosáhne 25 km/h;

· Dopomoc elektromotoru může být tedy aktivována pouze při aktivním šlapání, akcelerátor může elektrokolo uvést pouze do rychlosti 6 km/h z klidového stavu (viz norma EPAC níže, v případě šlapání může být jeho výkon až do maximální asistované rychlosti).

V září 2009 začala ve všech zemích EU platit specifická norma, která dále zpřesňuje požadavky na elektrický obvod, elektrické kabely a spoje elektrokola, testování baterií, elektromagnetickou kompatibilitu, řízení výkonu, maximální rychlost, které je možné díky elektrickému motoru dosáhnout a na měření maximálního výkonu elektrokol. Tato norma má označení ČSN EN 15194 a je též známá pod zkratkou EPAC (Standard for Electronically Power Assisted Cycles). Tato norma existuje v aktuální verzi jako EN 15194:2017 už i v českém jazyce.

· Pokud elektrokolo splňuje omezení dané Nařízením a plní požadavky zmíněné Normy (existuje buď atestace v akreditované zkušebně a je vystaveno prohlášení o shodě nebo je shoda deklarována výrobcem) je z hlediska českého Zákona o provozu na pozemních komunikacích na elektrokola pohlíženo jako na jízdní kola bez elektrické asistence.

https://ekolo.cz/legislativa

Z jakého pojištění je tedy možné takovou škodu uhradit?

Pokud máte uzavřené pojištění domácnosti, v rámci pojištění občanské odpovědnosti příslušníků domácnosti máte pojištěny i škody na zdraví či na majetku, které způsobíte svou jízdou na kole nebo koloběžce. Škodu v takovém případě, za vás uhradí vaše pojišťovna.

Týká se to i případů, pokud byste někomu způsobili škodu jízdou na pronajaté elektrické koloběžce nebo kole, ať už v ČR nebo i v zahraničí. Pojištění odpovědnosti však musíte mít sjednané s platností i v příslušné zemi (např. v rámci Evropy).  

Pokud by příčinou kolize či nehody byl špatný technický stav takového vozidla a tento stav nemohl být zjevný pro jeho uživatele, odpovědnost za zanedbanou údržbu by v tomto případě nesl jeho majitel nebo provozovatel.

Co dělat, pokud Vám kolo/elektrokolo nebo koloběžku/elektrickou koloběžku ukradnou z domu nebo sklepa?

Koloběžka je stejně jako kolo a všechny sportovní potřeby automaticky pojištěním domácnosti krytá v pojištění zařízení domácnosti (movité věci). Pojišťovny však při odškodnění rozlišují, zda daná věc zmizela přímo z bytu, z domu nebo ze sklepů či garáží, které se nacházejí mimo prostor domácnosti. 

Pokud koloběžku nebo kolo ukradnou z prostor bytu či domu, pojišťovna proplatí zpravidla škodu do výše pojistné částky za zařízení domácnosti. Je třeba pouze u dané pojišťovny pohlídat hodnotu jednotlivé pojišťované movité věci (např. hodnotou nad 50 000 Kč chtějí specifikaci do smlouvy u dané věci uvést výrobní číslo, popis věci, kopii dokladu o pořízení, atd.).

V nebytových prostorech patřících k bytu, resp. ve vedlejších stavbách u rodinných domů, je pojistné krytí omezeno maximálním limitem stanoveným pojišťovnou v pojistné smlouvě.

Konečně však existuje i možnost mít kolo či koloběžku pojištěnou i proti krádeži mimo rodinný dům či mimo byt. Dokonce už u nás (v ČR) pro kola/koloběžky existuje možnost uzavření havarijního pojištění. 

V případě, že potřebujete uzavřít POV – povinné ručení, rychle z pohodlí domova a hlavně zdarma, můžete tak učinit přímo přes naši aplikaci. Umíme Vám pomoci i s celkovou revizí Vašich smluv. Bezplatně se podíváme a nastavíme podle vašich požadavků. Hlavně abyste přesně věděli, za co a kolik platíte. Neváhejte nás kontaktovat na našich pobočkách.      

Autor článku: Ing. Martin Kristl, odborný garant

POKUD VÁS ČLÁNEK ZAUJAL A CHCETE SE PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT

kraj
DĚKUJEME, VAŠE ZPRÁVA BYLA ODESLÁNA...
PŘI ODESÍLÁNÍ ZPRÁVY DOŠLO K CHYBĚ...
POMOC V PANDEMII

Bude svět po pandemii stejný jako dříve?
Opravdu ne. Svět je každý den jiný, než byl den předtím a pandemie koronaviru je jen jedna z mnoha katastrof, které lidstvo postihly. Je vysoce pravděpodobné, že za dva roky bude život běžet stejně jako dříve a za 5 let bude mnoho lidí přesvědčeno, že nic podobného se už nestane. To ale není pravda. Na této webové stránce: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_epidemics je velmi slušný přehled pandemií a historicky jsou k nám mnohé blíže, než bychom si možná chtěli připustit. Jenže jsme o nich neměli informace v reálném čase, jak je máme dnes díky sociálním médiím. Mnohé nemoci do dvou let vymizely (respektive přestaly mít význam). Například Asijská chřipka v letech 1957 - 58 si vyžádala do 4 milionů obětí, podobně jako Hong Kongská v letech 1968 - 69. Kolik by jich však bylo při dnešním rozsahu cestování, respektive kolik by bylo obětí koronaviru bez současných opatření můžeme jen spekulovat. Pandemie však přinesla díky sociálním médiím mnoho ohlasů. Některé hlásaly slušné informace, některé hlásaly informace, které jejich majitelům mohly přinést přímý nebo nepřímý finanční prospěch a některé jen chtěly znít zajímavě a hlásaly ničím nepodložené konspirace. Člověk však nemusí být raketový vědec, aby se uměl poučit a dokázal kriticky filtrovat předkládané informace a zejména - poučit se. Zkusme se tedy poučit a vzít věci za správný konec. Roky nabádáme lidi, aby nežili z "ruky do pusy", ale mysleli na budoucnost a tvořili si rezervy - spořili. Stávají se totiž události, které se nikdy předtím nestaly a najednou jsou součástí našich životů. A při každé takové události jsou úspory potřebné, abychom ji dokázali přežít s přiměřenými (plánovanými) škodami. Na finanční zdraví je potřebný komplexní pohled, který však daleko přesahuje rozsah tohoto článku, proto zkusíme odvodit pouze pár nejdůležitějších postřehů. Jak začala karanténa, objevilo se mnoho statusů, která pojistka co kryje - ale žádná nekryje to, že jste doma a nevyděláváte. Nyní si představte, že byste měli tzv. "Nouzovou rezervu" ve výši alespoň tří (až šesti) měsíčních platů - pokud jste zaměstnanec. Pokud jste OSVČ (živnostník) je situace komplikovanější. Mnoho OSVČ totiž "optimalizuje" své příjmy, ale zapomínají, že část z ušetřených nákladů na odvody a daně by si měli odložit na "horší časy". Nouzová rezerva ale neslouží pouze pro případ pandemie a karantény. Rozumné je předpokládat, že se Vám může pokazit pračka, lednice či auto - to pojistka také nepokrývá. Samozřejmě, můžete chladničku koupit na splátky, akorát, že bude o 10 až 15% dražší. Je mylné předpokládat, že těch 15% nikoho nezruinuje, protože mnoho lidí nakonec vše kupuje na splátky a tedy vše proplatí. Přinášíme Vám proto 5 rad, které Vám pomohou lépe si uspořádat své investice, spoření a tím pádem i celkové výdaje. První rada tedy zní: "Odložte si spotřebu a plánujte podobné výdaje dopředu." Bude to pro Vás nakonec jednodušší a levnější. Další okruh informací, který se často objevoval byl o tom, jak akcie spadly a jaký je výhodný čas na investování. Mnoho z těchto informací ve skutečnosti navádělo k investičním spekulacím. Byli bychom však opatrní při takových prohlášeních. Nejdříve rozlišujme, co je náš (klientův) cíl: 1. Máme úspory, které nyní rok, dva či tři nepotřebujeme, ale pak máme cíl na co je použít. 2. Máme úspory, ale pár let je nebudeme potřebovat. Bylo by fajn, kdyby se zhodnocovaly. 3. Máme volné peníze a chceme spekulovat, jak co nejlépe vydělat. 4. Nemáme žádné úspory, ale rádi bychom si je malými pravidelnými investicemi vytvořili. Výše uvedené rozdělení je samozřejmě velmi zjednodušené, ale už i toto definování nám pomůže. Pokud je Váš investiční horizont krátký, musí být Vaše investice velmi opatrná - jinak se blížíte ke spekulaci. Je dobré často zvážit, zda nebude lepším řešením vkladový produkt. Pokud je váš investiční horizont střednědobý (alespoň střednědobý), je dobré zvážit investici do akciových podílových fondů. Pozor, investovat do akcií a investovat do akciových fondů není totéž. Při slušných podílových fondech je nesrovnatelně nižší riziko, než při koupi jednotlivých akcí. Pokud vezmeme v úvahu historii vyspělých akciových trhů řekněme od 70. let, těžko najdeme období při investici na 7 let, že by klient dosáhl ztrátu - pokud tak jen řádově málo procent. Nejpravděpodobnější však byly výnosy více než 8% ročně. Dobrá investice do akcií se nesnaží porážet akciový trh, ale kopírovat ho. Pojem "spekulovat" není v případě investování hanlivě chápán, jen si klient musí připustit, že se snaží na základě nějakého přesvědčení porazit trh a nadprůměrně vydělat. Vybírá si úzce specializované investice a podstupuje podstatně vyšší riziko. V posledním případě si je třeba uvědomit, že pokud pravidelně spoříme, téměř vůbec nás nezajímá v jakém stádiu je trh, protože naše investice se v podstatě průměruje. Pokud jdeme spořit například na 7 let, jsme ochotni hájit přesvědčení, že bychom měli spořit 100% do akcií. Samozřejmě vycházíme z předpokladu, že jste v kontaktu se svým investičním poradcem a jste ochotni investici pravidelně přehodnocovat. Pokud například za 5 let dosáhnete slušný výnos a víte, že určitě spoření za dva roky ukončíte, je čas se akcií zbavit. Investice na rozdíl od mnoha jiných finančních produktů je velmi tvárná a snadno se dá přizpůsobit podle upravených klientových potřeb. Proto druhá rada zní: "Zamyslete se, co chcete dosáhnout, co je vaše skutečná potřeba." Ať už investujete jednorázově nebo pravidelně (spoříte), je velmi důležité zohlednit náklady s tím spojené. Mezi podílovými fondy rozlišujeme fondy aktivně řízené - to jsou ty, které máme v povědomí a pasivní fondy - tzv. ETF (nazývané také indexové fondy). Naše společnost nabízí oba typy fondů. Každý z nich má své výhody i nevýhody. Jsou však i společnosti, které se orientují pouze na jeden typ fondů a popisují je jako jediné výhodné řešení. Často jsou indexové fondy označovány jako nízko nákladové, ale celkové náklady pro klienta nemusí vždy hovořit pouze v jejich prospěch. V každém případě jsme před časem analyzovali, jaký dopad mohou mít náklady a různý daňový režim různých podílových fondů na výsledek spoření. Vzali jsme tři konkrétní nabídky např. ze slovenského trhu. Předpokládali jsme, že klient bude pravidelně spořit 100 Eur měsíčně 30 let (na důchod). Pokud by všechny tři řešení dosáhly 9% výnos, měl by klienty spořicí účet hodnotu, jak je vidět na grafu.  Proto třetí rada zní: "Náklady a forma zdanění mají podstatný vliv na výsledek Vaší investice/spoření, berte to také v úvahu." Čtvrtá rada souvisí s předchozími: "Podílové fondy jsou velmi transparentní, pokud nedokážete zjistit, jaké mají náklady, výsledky, do čeho přesně investují - nekupujte je!" Osobní zkušenost (poradce): Po náhlém poklesu trhů v souvislosti s pandemií jsem měl telefonát od jedné klientky, který probíhal zhruba následovně: Ona: "Táta má vklad v bance a nyní mu to pokleslo o několik procent, umíte mi poradit, jestli by to neměl raději vybrat?" Já: "Jak mu mohla klesnout hodnota vkladu v bance?" A to jsme již tušili, odkud vítr fouká, protože jsme se s tím již setkali. Ona: "Nevím, jen mi vystrašený volal." Já: "Víte co, zavolejte mu, ať pošle výpis z banky. Myslím si, že má nakoupené podílové fondy. " Ona: "Určitě ne, říkal, že je to vklad." Vklad a investice jsou zcela jiné finanční produkty. Po obdržení kopii dokladů a jejich prostudování (vlastně nám stačil jeden pohled). Já: "Váš otec má nakoupené poměrně nekvalitní fondy domácího správce. Pokud chce investovat, při stejném riziku může mít mnohem kvalitnější spravované fondy - ať to vybere. " Ona: "Neztratí na tom?" Já: "Už ztratil, ale pokud to dá do lepší zprávy, spíše se mu investice vrátí." Co je podstatné, a vím, že se to děje. V některých bankách pracovník vidí stav účtu a nabídne, často starším klientům "takový lepší vklad" - ale ve skutečnosti mu zřídí investici. Proto pátá rada zní: "Investujte jen přes lidi, u kterých existuje objektivní předpoklad, že s nimi budete moci komunikovat během celé životnosti Vaší investice - dají si větší pozor na to, zda jste správně pochopili vlastnosti produktu." Proto v případě, pokud potřebujete poradit, neváhejte nás kontaktovat, my Vám doporučíme co nejlepší řešení spolu s naším investičním specialistou. Ondrej Faith, Odborný garant pro kapitálový trh a investice Universal maklérsky dom...

 čti více
INVESTOVÁNÍ

Inflace a budoucnost Vašich úspor
Jak se nestát chudým Stále častěji se setkávám - a zřejmě to nebude jen můj pocit, s různými tvrzeními, které jsou často jen výkřiky odvolávajícími se na různé mýty. Co je cílem autorů nevím, ale domnívám se, že mohou pozdržet a v horším případě až zadržet rozhodnutí lidí o zabezpečení sebe a o nakládání se svými osobními financemi. Tímto mohou lidi velmi poškodit a některé dokonce "uvrhnout" do chudoby.  Budu se proto v tomto článku věnovat otázkám inflace a sociálního zabezpečení.   Komentáře v grafech a grafy jsou v EUR měně. Inflace Inflace ve své podstatě není nic jiného, než že si za stejné množství peněz po určitém čase, dokážete koupit už jen méně zboží a služeb. Nebo ještě jednodušší definice - " že všechno zdražuje".  Důležitou protiváhou inflace je sledování růstu mezd - protože kromě cen, rostou i platy. Někdy rostou rychleji než inflace - roste i životní úroveň a někdy je to zase pomaleji. Životní úroveň roste, nebo si za svou mzdu můžete koupit více, i navzdory rostoucím cenám.  Jak to vypadalo v čase je vidět z tabulky, ale zda se máme lépe, to se dá pochopit z grafu - máme se lépe.   Příklad Dovolím si ještě příklad - pro někoho k zamyšlení, pro někoho na lepší pochopení (uvěření) a pro někoho - "...tak to přeskočte."  Častým mýtem je výrok: "Za socialismu jsem měl za dvě koruny litr mléka, dnes stojí v přepočtu 15 korun!" Právě tímto prohlášením někteří jednotlivci oponují, že spořit nemá smysl, i tak všechno zdražuje a všichni se také tak máme špatně.    Ten výrok je pravdivý, ale chybí mu kontext, a závěry z něj jsou proto mylně odvozen. Za průměrnou mzdu jste mohli za socialismu (v r. 1989 byla 104.30 EUR) nakoupit 1 571 litrů mléka (mléko přitom byla státem dotovaná komodita). Dnes za průměrnou mzdu (1Q / 2020 = 1 086 Eur) koupíte 1810 litrů mléka (cena 0,6 Eur za mléko v automatu, protože krabicové je "humus". Toto mléko je přitom plnotučné na rozdíl od 2 korunového ze socialismu).   Proč se zabývat inflací, když růst mezd její působení v podstatě maže, dokonce se máme ještě lépe než v minulosti?  Kvůli budoucnosti! Nedá se žít - jak se lidově říká "Z ruky do huby", i když tak zřejmě žije mnoho lidí. Rozumné je mít vytvořenou nějakou rezervu pro případ neočekávaných událostí - nemusíme jít daleko - Corona virus 2020 a pak je důležité tvořit si rezervu na období, kdy nebudeme ekonomicky aktivní (ztráta práce, nemoc, stáří...) Problémem rezervy je? - vypůjčit si předchozí příklad - pokud byste si tu průměrnou mzdu z roku 1989 odložily jako hotovost , dnes byste za ni koupili pouze necelých 174 litrů mléka .    Představte si, že byste ty peníze investovali (což by samozřejmě pro občana ČSSR v té době nebylo jednoduché) například do index u S & P 500. Průměrnou mzdu byste 17. 11. 1989 změnili za 210 USD a za ně získali při ceně indexu 341,6099 USD za akcii, 0,614 kusu akcií indexu. Dnes, 18. 6. 2020 stojí jedna akcie indexu 3 113,49 USD. Pokud byste ji tedy prodali, získali byste 1 912 USD, čili 1 702 Eur (oproti původním 104 Eur) - čili peníze by hodnotu neztratily, právě naopak, ještě by se jejich hodnota, ale i kupní síla zvýšila.       Samozřejmě to není tak jednoduché, ale příklad je dobrý kvůli představě. Je důležité nenechat věcem volný průběh, ale plánovat a rozumně s osobními financemi nakládat.   Vliv inflace na úspory Mnoho lidí peníze má a mělo. Cíl jak je použít často nemají - jsou to peníze tzv. „na horší časy“. Mnoho lidí peníze dostává ať už z výročních životních pojistek nebo ze stavebních spoření či jako dědictví. Také často nemají finanční (časový) plán - ale to je chyba. Inflace je totiž pro tyto úspory neviditelný zabiják. Dovolil jsem si proto vliv inflace na úspory přenést do grafu (níže) a asi komentář ani není nutný.     Samozřejmě, že nikdo nedrží peníze doma v hotovosti (tedy doufám), ale má je alespoň na termínovaném účtu. To je samozřejmě dobré řešení pokud víte, že tyto peníze budete potřebovat brzy na něco utratit. Bohužel ze zkušenosti ale vím, že mnoho klientů využívá dvouleté termínované účty, ale o dva roky peníze nepotřebují a znovu je uloží na dvouletý termínovaný vklad.   Důvodem může být neznalost lepších řešení, obava ze ztráty peněz způsobená zkreslenými informacemi o investování, nebo potřeba pocitu, že jsou peníze snadno dostupné. Pokud má klient požadavek, že peníze nebude dva roky potřebovat, ale pak plánuje jejich použití, je dvouletý termínovaný účet řešením, které mu také nabídnu. Pokud je ale nebude potřebovat čtyři roky, pak už ne.  Důvod je zřejmý z grafu níže. Oranžová linka reprezentuje vklad 10 000 Eur plus zisk z úroků, čili nominální hodnotu peněz po 15 letech vkladů na dvouletých termínovaných účtech, ale modrá linka představuje jejich reálnou hodnotu, tedy po odečtení inflace.    Pravda je však o poznání horší, protože pro naše zákony výnos z úroků představuje 3 976 Eur, náleží státu daň z tohoto výnosu ve výši 755,44 Eur. Reálná hodnota peněz, které máte je proto 10 524 Eur - 755,44 Eur = 9 768,56 Eur. Takže si za své peníze dokážete reálně koupit méně, než před 15 lety.       Správná interpretace příkladu není, že nemáte mít úspory. Správná interpretace však je, že s nimi musíte správně nakládat. Finanční matematiku a investiční nástroje nepotřebujete detailně znát, to je úkolem lidí, kteří se investičním poradenstvím živí, ale pokud vynaložíte přiměřené úsilí, správné řešení najdete.   Stačí se zamyslet, kolik úsilí jste museli vynaložit na získání těchto úspor. Jejich zpráva nevyžaduje tolik úsilí, ale nechat tomu volný průběh není dobré. Jak vytvořit úspory Bez ohledu na to, zda úspory máte, nebo ne, je třeba tvořit další. Pokud ne pro jiný důvod (a jejich dost) tak minimálně pro důvod důchodového zabezpečení. Ne jednou můžete slyšet - 40 let jsem odpracoval, tak se o mě přece stát musí postarat. No musí, ale do jaké míry? Bohužel, protože o důchodech prakticky rozhodují politici, jejich střetům zájmu je potřeba znovuzvolení, proto si nepřiměřenými opatřeními naklánějí důchodců, avšak na úkor rostoucího státního dluhu a na úkor důchodců, který do důchodu půjdou o 20 či 30 let.     Za socialismu se důchodci měli lépe než dnes - není vůbec pravda, i když takový mýtus je rozšířen. Pravda je, že i za socialismu byly velké sociální rozdíly. Jak vyplynulo z výzkumu konzervativního institutu MR Štefánika, a ž 23 % důchodců mělo příjem pod hranicí sociálního minima.  Vývoj reálných důchodů odráží i graf níže převzat z uvedeného výzkumu, jakož i tabulka pod grafem, co si důchodce mohl za své úspory koupit tehdy a dnes.   Tyto mýty - tedy např. o tom, že důchodci se měli lépe, a že se o nás postará stát, či mýty, že řešení situace neexistuje; tyto tedy mohou mnoho lidí odradit od potřeby věc systémově řešit.    Ani socialističtí důchodci se neměli lépe a mezi důchody byly rozdíly. A ty nejenom byly, ale také jsou a budou. Bohužel, důchodový systém je více postaven na míře solidarity, než na zásluhovosti. Proto pokud má někdo dnes velké příjmy, mnohem větší než průměrné, jeho důchod mnohem větší než průměrný nebude. Pokud má někdo příjem mnohem nižší než průměrný (1 086 Eur dnes), jeho důchod bude rozhodně nižší než průměrný (484,18 Eur dnes).      Kámen úrazu je ale úplně jinde. Poměr současných průměrných důchodů k průměrné mzdě je neudržitelný! Dnes je 44,6% - tedy průměrný důchod je 44,6 % průměrné mzdy (socialistický byl přes 50 %), ale ten náš bude pravděpodobně pod 30 %.  Proč je to tak si řekneme v pokračování tohoto článku, pokud tedy o pokračování bude zájem a později se dostaneme k řešení problému. Není vůbec složitý, ale potřebujete plánovat a rozumně nakládat se svými osobními financemi.      Rozumně hospodařit se svými osobními financemi není složité, ale určité úsilí to vyžaduje. Autor článku: Ondřej Faith, Investiční analytik Universal maklérsky dom...

 čti více
NOVINKY

Jak sladit home office s time managementem
Vážení čtenáři, přinášíme Vám v pořadí již třetí blog od Moniky Slavíkové, regionální ředitelky ze společnosti Universal makléřský dům, která se zároveň věnuje i transformačnímu koučinku. Pokračujte ve čtení a vychutnejte si vedle toho dobrý koláč, kávu nebo pěkný výhled z terasy. Věříme, že článek bude pro vás zajímavý a pomůže Vám snadněji si uspořádat čas a práci v pohodlí vašeho domova. Protože #kdyzpotrebujetepomoct," class="wysiwyg-hashtag">#kdyzpotrebujetepomoct, jsme tu pro Vás. Práce z domova má několik výhod. Je však třeba mít při ní velkou dávku disciplíny a jasně stanovená pravidla. Ať jste kdekoliv, buďte tam naplno. Před COVID-19 jsem pracovala střídavě ve firemní i domácí kanceláři. Zůstat doma a pracovat každý den pouze z home office je pro mě změnou. Myslím, že ne až tak výraznou jako pro lidi, kteří práci z domácího prostředí předtím nevyužívali. Změna režimu však nastala pro mnohé, je tady a je třeba se jí přizpůsobit. Jak to zpracovat? Já jsem přijala skutečnost takovou, jaká je. Vracet se do minulosti, jaká byla a projektovat budoucnost, jaká bude, mi nedovoluje žít současnost. Snažím se být co nejvíce v přítomnosti. Co jsem si potřebovala ujasnit jako první? 1. Jaký je čas v těchto dnech pro mě? Mám volno nebo pracuji? První dny od doby, co jsme měli doporučeno zůstat doma, jsem měla tři dny volna. Zajistila jsem si, co jsem potřebovala: nákupy, úklid, dezinfekci, věci z firemní kanceláře, které jsem potřebovala k práci. Potom následoval den na zamyšlení: "Jak budu dál pracovat?" Popřemýšlela jsem a následně si napsala konkrétní plán, který naznačoval, jak budou vypadat mé pracovní dny. Mám je od pondělí do pátku, v průměru pracuji osm hodin denně, víkend mám volno. Pracovní hodiny mám jinak než předtím, polední přestávka je mnohem delší, protože je třeba si i navařit. V neposlední řadě jsem si stanovila i čas, kdy budu končit a věnovat se příjemnějším činnostem. Je velmi důležité, umět po práci vypnout. Plán byl na světě, zapsán, černé na bílém. Ulevilo se mi. A co si ujasnit dál? 2. Co potřebuji k práci z domova? Prostor Místo, kde budu pracovat. Při práci využívám notebook, který je položený na stole, mám se ráda a šetřím si záda, připojení na internet, pár papírových šanonů, poznámkové bloky, záznamy. Respektuji ostatní členy rodiny. Proto jak pro ně, tak i pro mě, je dobré vědět, který prostor mám na práci já, aby si každý uměl vymezit ten svůj. Takto nedochází k hledání věcí, jejich překládání, ztrácení a následně k nervozitě a nespokojenosti. Pořádek dělá přátele, i v rodině. Čas Časové rozpětí, kdy budu pracovat. Které to budou dny v týdnu, např. pondělí až pátek a také ve kterých hodinách, od - do. Při práci, když tvořím, komunikuji s jinými, potřebuji být nerušena. Mám ráda všechny, s nimiž bydlím ve společné domácnosti. Pro klid a pohodu všech zúčastněných je dobré, když každý ví, kdy pracuji a kdy trávíme čas spolu. Přerušit rozhovor s partnerem nebo dítětem, když volá klient nebo šéf, to neprospívá rodinné pohodě ani soustředěnosti na situaci, kterou pracovně řeším. A navíc je to i neuctivé vůči všem zúčastněným. Buď pracuji, odpočívám nebo jsem s rodinou. Míchat jedno s druhým pro mě znamená nedělat nic pořádně. Dělej, co děláš, naplno a soustředěně. Diář Kalendář s poznámkami. Je jedno, jestli je to ten papírový nebo elektronický. V něm mám zapsané, co chci dělat v tomto týdnu, v daném dni. Mám už promyšlený časový harmonogram, ve kterých hodinách pracuji, kdy relaxuji, kdy jsem s rodinou. Každé ráno si zapíšu, co chci dělat, jaký je můj nejdůležitější úkol dne, který potřebuji zvládnout. Kdy budu tvořit, psát, zpracovávat. Kdy budu vyřizovat korespondenci - maily, telefonáty, zprávy. A také kdy mám online setkání, online kávu ????. V diáři mám zapsaná online setkání, která jsem si dohodla v minulých dnech. Kdybych je neměla poznamenaná, bylo by to jako v přísloví: "Sejde z očí, sejde z mysli." Na konci dne si udělám vyhodnocení: "Jak jsem se měla a co se mi podařilo?" Když jsem něco nestihla, zapíšu si to podle důležitosti na další dny. Po vyhodnocení mám radost, vidím za sebou kus vykonané práce. Diář je efektivní pomocník. Drží mě stranou od "zlodějů času" a připomíná, co se mi podařilo. KAM SMĚŘUJE MOJE POZORNOST, TAM TO ROSTE. Proto se soustředím na konkrétní činnost, kterou vykonávám podle svého plánu. Potom mě neválcuje všechno to, co se děje kolem mě. Takto se mi daří udržovat v dobré náladě, spokojenosti a radosti. Těchto pár tipů Vám možná pomůže k lepší produktivitě z pohodlí domova. Pokud se Vám tento článek líbil, neříkejte jen: "To je zajímavé." Prostě to udělejte. Jak to máte Vy? Máte volno nebo pracujete? Co Vám pomáhá soustředit se na to, čeho byste v životě chtěli víc? Příště Vám osvětlím téma: Práce na dálku a online svět Autorka článku: Monika Sláviková, RR Prešov Universal maklérsky dom a transformační koučka  ...

 čti více
Potřebujete pomoct?
+ 420 266 710 013
kontakt

e-mail: info@umd.cz
Potřebujete pomoct?: + 420 266 710 013
tel: + 420 266 710 013
+ 420 725 543 782

Odpovědná osoba pro potřeby GDPR:
Ing. Juraj Lanc
tel: +421 908 865 401
e-mail: zodpovednaosoba@universal.sk

INTRANET LOGIN

WEBMAIL