Prokrastinace nebo zítra, zítra, jen ne dnes

28. 4. 2020, Blog, novinky

Vážení čtenáři,
máme za sebou čtyři blogy od kolegyně Moniky Slavíkové z řad společnosti Universal maklérsky dom a.s. Dnes Vám přinášíme v pořadí již pátý blog, ve kterém se budeme věnovat prokrastinaci. Protože jak se říká: "Zítra, zítra, jen ne dnes, říká každý lenivec." Je ale prokrastinace fyzická nebo naopak psychická záležitost? Více nám o tom poví naše kolegyně, Monika.

#kdyzpotrebujetepomoct jsme tu pro Vás.

Téměř každý člověk prokrastinuje. Je to odkládání nebo odsouvání povinností na později. Někdo to vnímá jako moderní nemoc, jiný zase tvrdí, že je stará, jako lidstvo samo. Když člověk prokrastinuje, ztrácí energii a nabývá pocit viny. Je naučitelná, ale naopak i odučitelná.

Je důležité si uvědomit a všímat, jak se prokrastinace projevuje u nás samotných. Jakou má podobu a intenzitu.

Právě v tomto období, kdy máme změněný režim dne, způsob práce, způsob zajišťování svých každodenních potřeb, změnu trávení volného času a zábavy a mnohé jiné drobné změny, které si ani neuvědomujeme, mohou napomáhat k odkládání úkolů a povinností na později. Protože k provedení změny potřebujeme více energie, času a vytrvalosti.

Vzpomeňte si, když jste dělali něco poprvé, jaké to bylo?

A co když jdete dělat něco, co Vám není až tak po chuti? Nebo když jdete dělat něco, co chce od Vás někdo jiný a není to Vaše rozhodnutí?

I v takových situacích máme tendenci odsouvat úlohy. Hledáme výmluvy, uchylujeme se k náhradním a možná zábavnějším činnostem. Následkem toho se může stát, že se dostáváme do časového tlaku, prožíváme pocity viny. Jednoduše, nejsme s sebou spokojeni. Dokonce i jiní nás mohou začít vnímat tak, že se na nás nedá spolehnout.

Dalo by se říci, že prokrastinace je nesoulad mezi tím, co musíme udělat a tím, co právě děláme.

Jak si pomoct, abychom se tomuto nesouladu vyhnuli nebo jej alespoň minimalizovali?

Mně v tomto případě funguje mých desatero:

1. V průběhu dne se často zastavím a všímám si, co právě dělám.
2. Na začátku dne, týdne nebo určitého období si úkoly předem naplánuji písemně do diáře. Pomáhá mi to při zastavení se, neboť vidím, co jsem chtěla dělat a vím k čemu se mám vrátit.
3. Před zapsáním úkolu si připomenu, proč chci daný úkol zvládnout. Ne všechny úkoly mě těší stejně, ale hledám smysl, proč je udělám. Některé po tomto uvažování i vyloučím, Paretovo pravidlo 80/20.
4. Nejdůležitější úkoly dělám dopoledne, nejraději hned zrána. Tehdy mám "čistou hlavu".
5. Úkoly si konkretizuji. Jasně pojmenuji, co chci dělat. Velký úkol si rozdělím na více menších částí.
6. Naplánuji si přestávky a jejich délku. Buď po jaké době, nebo mezi kterými činnostmi si dám pauzu.
7. Vypnu nebo odložím pryč z dosahu vše, co by mě mohlo lákat k tomu, abych vybočila ze své pozornosti.
8. Zpracovaný úkol nebo část velkého úkolu odškrtnout v diáři - HOTOVO.
9. Když se mi podařilo v průběhu dne prokrastinovat, přijmu to jako fakt. Pokrok pro mě je už i to, že jsem si to uvědomila.
10. Odpustím si a připravím se tak, abych to v budoucnu udělala jinak.

Naučila jsem se sebekázni. Přináší mi pocity radosti a spokojenosti. Když jsem takto dobře naladěná, dokážu s přehledem zvládat i náročnější nebo méně atraktivní úkoly a povinnosti. Minimalizuji prokrastinaci a časový tlak. Dokážu se dále učit novým návykům, což mi v dnešních časech velmi pomáhá udržovat se v rovnováze.
Co Vám pomáhá neprokrastinovať? Budeme rádi, pokud nám napíšete Vaše tipy do komentáře.

Příště Vám přiblížím téma: Koučink jako forma pomoci, když si sám nevím rady.
Autorka článku: Monika Sláviková, RR Prešov Universal maklérsky dom a transformační koučka  

POKUD VÁS ČLÁNEK ZAUJAL A CHCETE SE PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT.

kraj
DĚKUJEME, VAŠE ZPRÁVA BYLA ODESLÁNA...
PŘI ODESÍLÁNÍ ZPRÁVY DOŠLO K CHYBĚ...
POMOC V PANDEMII

Kryje moje životní pojištění COVID-19?
onavirus (nazýván také pod zkratkou COVID-19) už nějaký čas hýbe naši společnou realitou a výjimkou není ani pojistný trh. Mnoho z našich klientů si zcela oprávněně klade otázku: "Mám ve svém životním pojištění pokrytou diagnózu COVID-19?" V době, když byla pojistná smlouva uzavírána, přeci žádná pandemie vyhlášena nebyla. Jelikož se držíme hesla „Obrana je základ úspěchu“, připravili jsme pro Vás pár potřebných vysvětlení, které se vám mohou v aktuální situaci hodit. Ne nadarmo se série našich blogů nazývá: „Když potřebujete pomoci v pandemii.“ Informace do našeho, v pořadí již čtvrtého blogu, pro vás připravil odborný garant pro životní pojištění.    Dané body jsou platné ke dnešnímu dni, tedy k datu 27. 4. 2020.   1. V první řadě je třeba si uvědomit, rozdíl mezi diagnózou U07.1 - potvrzena infekce COVID-19 (již diagnostikována infekce - choroba) a U07.2 - podezření z infekce COVID-19 (takzvaná karanténa). Zde může být u pojišťoven rozdíl v pojistném plnění. Důležitým faktem je zároveň prohlášení infekce COVID-19 za pandemii.  2. Co se týče momentálního stavu - pojišťovny, kromě pojišťovny ČSOB, nabízejí pojistné produkty, kde není pandemie ve výlukách.  3. Může se stát, že někdo v našem okolí má starší typ pojistné smlouvy. Životní pojistku uzavřel velmi dávno, kde je pandemie uvedena ve výlukách z pojištění. V tomto případě doporučujeme kontaktovat našeho poradce, který vám velmi rád poradí a ochotně pomůže.    4. Pokud má klient diagnostikovánu diagnózu COVID-19 (U07.1 - potvrzena infekce COVID-19), tak mu plyne plnění z připojištění hospitalizace a totéž platí i pro připojištění pro případ pracovní neschopnosti. Samozřejmě, že pro uvedené připojištění platí jen takové ochranné a čekací lhůty, případně výluky a omezení, které jsou definovány příslušnými platnými pojistnými podmínkami a to i v případě jiných běžných onemocněních. Zároveň upozorňujeme klienty, že je důležité dodržet léčebný postup, nařízeného v karanténě a další nařízení vlády ČR.  5. Pokud má klient povinnou karanténu (U07.2 - podezření z infekce COVID-19), pojišťovny vzhledem k tomu, že nejde o nemoc (zařazenou dle „Mezinárodní klasifikace nemocí“), momentálně toto podezření standardně neplní. Nad rámec všeobecných pojistných podmínek dokáží plnit v připojištění pro případ pracovní neschopnosti, za přesně definovaných podmínek, kdy část doby karantény, pokud dojde ke vzniku nemoci, dokáží započítat do plnění PN (pracovní neschopnosti), jedná se o pojišťovny Generali Česká pojišťovna a Kooperativa pojišťovna).      6. Pokud by došlo k tomu nejhoršímu, ke smrti klienta z důvodu nemoci, (samozřejmě v případě, pokud má klient sjednáno riziko jakékoliv smrti v rámci svého pojistného krytí), pojišťovna provede pojistné plnění. 7. Dobrou zprávou na závěr je, že některé pojišťovny momentálně zvažují další „pro klientské kroky“ a přinášejí prohlášení směrem k plnění COVID-19 z komerčního pojištění a někdy i s možností pojistného plnění nad rámec všeobecných pojistných podmínek. Shrnutí tématu v tabulce (pojištěná rizika x COVID-19 x pojišťovna): Co tedy aktuálně udělat? Doporučujeme dodržovat již zmíněné léčebné postupy, karanténu a nařízení vlády týkající se COVID-19.  Rozhodně nedoporučujeme ukončovat Vaše stávající pojištění. A i kdyby nebylo některé z připojištění (hospitalizace, pracovní neschopnost, invalidita či riziko smrt z jakékoliv příčiny) ve stávající pojistné smlouvě sjednáno, poradce společně s vámi tyto připojištění doplní. Při doplnění těchto připojištění, nebo při uzavírací úplně nového pojištění, Vám doporučujeme kontaktovat našeho poradce. Díky moderním online nástrojům, jako je inŠanon 2.0 nebo bezkontaktní uzavírání pojistných smluv, Vám na základě Vašich potřeb dokážeme reálně pomoci.     Na závěr Vám v těchto náročných dnech přejeme zejména hodně zdraví a také hodně pozitivního myšlení.   #kdyzpotrebujetepomoci," class="wysiwyg-hashtag">#kdyzpotrebujetepomoci, jsme tu pro Vás....

 čti více
INVESTOVÁNÍ

Inflace a budoucnost Vašich úspor
Jak se nestát chudým Stále častěji se setkávám - a zřejmě to nebude jen můj pocit, s různými tvrzeními, které jsou často jen výkřiky odvolávajícími se na různé mýty. Co je cílem autorů nevím, ale domnívám se, že mohou pozdržet a v horším případě až zadržet rozhodnutí lidí o zabezpečení sebe a o nakládání se svými osobními financemi. Tímto mohou lidi velmi poškodit a některé dokonce "uvrhnout" do chudoby.  Budu se proto v tomto článku věnovat otázkám inflace a sociálního zabezpečení.   Komentáře v grafech a grafy jsou v EUR měně. Inflace Inflace ve své podstatě není nic jiného, než že si za stejné množství peněz po určitém čase, dokážete koupit už jen méně zboží a služeb. Nebo ještě jednodušší definice - " že všechno zdražuje".  Důležitou protiváhou inflace je sledování růstu mezd - protože kromě cen, rostou i platy. Někdy rostou rychleji než inflace - roste i životní úroveň a někdy je to zase pomaleji. Životní úroveň roste, nebo si za svou mzdu můžete koupit více, i navzdory rostoucím cenám.  Jak to vypadalo v čase je vidět z tabulky, ale zda se máme lépe, to se dá pochopit z grafu - máme se lépe.   Příklad Dovolím si ještě příklad - pro někoho k zamyšlení, pro někoho na lepší pochopení (uvěření) a pro někoho - "...tak to přeskočte."  Častým mýtem je výrok: "Za socialismu jsem měl za dvě koruny litr mléka, dnes stojí v přepočtu 15 korun!" Právě tímto prohlášením někteří jednotlivci oponují, že spořit nemá smysl, i tak všechno zdražuje a všichni se také tak máme špatně.    Ten výrok je pravdivý, ale chybí mu kontext, a závěry z něj jsou proto mylně odvozen. Za průměrnou mzdu jste mohli za socialismu (v r. 1989 byla 104.30 EUR) nakoupit 1 571 litrů mléka (mléko přitom byla státem dotovaná komodita). Dnes za průměrnou mzdu (1Q / 2020 = 1 086 Eur) koupíte 1810 litrů mléka (cena 0,6 Eur za mléko v automatu, protože krabicové je "humus". Toto mléko je přitom plnotučné na rozdíl od 2 korunového ze socialismu).   Proč se zabývat inflací, když růst mezd její působení v podstatě maže, dokonce se máme ještě lépe než v minulosti?  Kvůli budoucnosti! Nedá se žít - jak se lidově říká "Z ruky do huby", i když tak zřejmě žije mnoho lidí. Rozumné je mít vytvořenou nějakou rezervu pro případ neočekávaných událostí - nemusíme jít daleko - Corona virus 2020 a pak je důležité tvořit si rezervu na období, kdy nebudeme ekonomicky aktivní (ztráta práce, nemoc, stáří...) Problémem rezervy je? - vypůjčit si předchozí příklad - pokud byste si tu průměrnou mzdu z roku 1989 odložily jako hotovost , dnes byste za ni koupili pouze necelých 174 litrů mléka .    Představte si, že byste ty peníze investovali (což by samozřejmě pro občana ČSSR v té době nebylo jednoduché) například do index u S & P 500. Průměrnou mzdu byste 17. 11. 1989 změnili za 210 USD a za ně získali při ceně indexu 341,6099 USD za akcii, 0,614 kusu akcií indexu. Dnes, 18. 6. 2020 stojí jedna akcie indexu 3 113,49 USD. Pokud byste ji tedy prodali, získali byste 1 912 USD, čili 1 702 Eur (oproti původním 104 Eur) - čili peníze by hodnotu neztratily, právě naopak, ještě by se jejich hodnota, ale i kupní síla zvýšila.       Samozřejmě to není tak jednoduché, ale příklad je dobrý kvůli představě. Je důležité nenechat věcem volný průběh, ale plánovat a rozumně s osobními financemi nakládat.   Vliv inflace na úspory Mnoho lidí peníze má a mělo. Cíl jak je použít často nemají - jsou to peníze tzv. „na horší časy“. Mnoho lidí peníze dostává ať už z výročních životních pojistek nebo ze stavebních spoření či jako dědictví. Také často nemají finanční (časový) plán - ale to je chyba. Inflace je totiž pro tyto úspory neviditelný zabiják. Dovolil jsem si proto vliv inflace na úspory přenést do grafu (níže) a asi komentář ani není nutný.     Samozřejmě, že nikdo nedrží peníze doma v hotovosti (tedy doufám), ale má je alespoň na termínovaném účtu. To je samozřejmě dobré řešení pokud víte, že tyto peníze budete potřebovat brzy na něco utratit. Bohužel ze zkušenosti ale vím, že mnoho klientů využívá dvouleté termínované účty, ale o dva roky peníze nepotřebují a znovu je uloží na dvouletý termínovaný vklad.   Důvodem může být neznalost lepších řešení, obava ze ztráty peněz způsobená zkreslenými informacemi o investování, nebo potřeba pocitu, že jsou peníze snadno dostupné. Pokud má klient požadavek, že peníze nebude dva roky potřebovat, ale pak plánuje jejich použití, je dvouletý termínovaný účet řešením, které mu také nabídnu. Pokud je ale nebude potřebovat čtyři roky, pak už ne.  Důvod je zřejmý z grafu níže. Oranžová linka reprezentuje vklad 10 000 Eur plus zisk z úroků, čili nominální hodnotu peněz po 15 letech vkladů na dvouletých termínovaných účtech, ale modrá linka představuje jejich reálnou hodnotu, tedy po odečtení inflace.    Pravda je však o poznání horší, protože pro naše zákony výnos z úroků představuje 3 976 Eur, náleží státu daň z tohoto výnosu ve výši 755,44 Eur. Reálná hodnota peněz, které máte je proto 10 524 Eur - 755,44 Eur = 9 768,56 Eur. Takže si za své peníze dokážete reálně koupit méně, než před 15 lety.       Správná interpretace příkladu není, že nemáte mít úspory. Správná interpretace však je, že s nimi musíte správně nakládat. Finanční matematiku a investiční nástroje nepotřebujete detailně znát, to je úkolem lidí, kteří se investičním poradenstvím živí, ale pokud vynaložíte přiměřené úsilí, správné řešení najdete.   Stačí se zamyslet, kolik úsilí jste museli vynaložit na získání těchto úspor. Jejich zpráva nevyžaduje tolik úsilí, ale nechat tomu volný průběh není dobré. Jak vytvořit úspory Bez ohledu na to, zda úspory máte, nebo ne, je třeba tvořit další. Pokud ne pro jiný důvod (a jejich dost) tak minimálně pro důvod důchodového zabezpečení. Ne jednou můžete slyšet - 40 let jsem odpracoval, tak se o mě přece stát musí postarat. No musí, ale do jaké míry? Bohužel, protože o důchodech prakticky rozhodují politici, jejich střetům zájmu je potřeba znovuzvolení, proto si nepřiměřenými opatřeními naklánějí důchodců, avšak na úkor rostoucího státního dluhu a na úkor důchodců, který do důchodu půjdou o 20 či 30 let.     Za socialismu se důchodci měli lépe než dnes - není vůbec pravda, i když takový mýtus je rozšířen. Pravda je, že i za socialismu byly velké sociální rozdíly. Jak vyplynulo z výzkumu konzervativního institutu MR Štefánika, a ž 23 % důchodců mělo příjem pod hranicí sociálního minima.  Vývoj reálných důchodů odráží i graf níže převzat z uvedeného výzkumu, jakož i tabulka pod grafem, co si důchodce mohl za své úspory koupit tehdy a dnes.   Tyto mýty - tedy např. o tom, že důchodci se měli lépe, a že se o nás postará stát, či mýty, že řešení situace neexistuje; tyto tedy mohou mnoho lidí odradit od potřeby věc systémově řešit.    Ani socialističtí důchodci se neměli lépe a mezi důchody byly rozdíly. A ty nejenom byly, ale také jsou a budou. Bohužel, důchodový systém je více postaven na míře solidarity, než na zásluhovosti. Proto pokud má někdo dnes velké příjmy, mnohem větší než průměrné, jeho důchod mnohem větší než průměrný nebude. Pokud má někdo příjem mnohem nižší než průměrný (1 086 Eur dnes), jeho důchod bude rozhodně nižší než průměrný (484,18 Eur dnes).      Kámen úrazu je ale úplně jinde. Poměr současných průměrných důchodů k průměrné mzdě je neudržitelný! Dnes je 44,6% - tedy průměrný důchod je 44,6 % průměrné mzdy (socialistický byl přes 50 %), ale ten náš bude pravděpodobně pod 30 %.  Proč je to tak si řekneme v pokračování tohoto článku, pokud tedy o pokračování bude zájem a později se dostaneme k řešení problému. Není vůbec složitý, ale potřebujete plánovat a rozumně nakládat se svými osobními financemi.      Rozumně hospodařit se svými osobními financemi není složité, ale určité úsilí to vyžaduje. Autor článku: Ondřej Faith, Investiční analytik Universal maklérsky dom...

 čti více
NOVINKY

Práce na dálku a online svět
Dovolte nám představit v pořadí již čtvrtý blog od regionální ředitelky Universal makléřský dům, Moniky Slavíkové, která zároveň působí i jako transformační koučka. Upřímně nás těší, že máte zájem o tyto články a proto se Vám snažíme přinášet stále něco nového. Jakákoliv forma pomoci je pro nás důležitá. #kdyzpotrebujetepomoct," class="wysiwyg-hashtag">#kdyzpotrebujetepomoct, jsme tu pro Vás. Pracovní život se nám všem výrazně změnil. Z ničeho nic jsme museli najet na práci na dálku a ne všichni, kteří v tomto režimu momentálně fungují, mají zkušenosti s prací z domova.Musíme si uvědomit, že změny jsou součástí našeho každodenního života. Jsou výraznější a dějí se čím dál rychleji. Dalo by se říci, že nepřetržitá změna je nyní tou největší jistotou, se kterou můžeme počítat. To, co platilo včera, dnes už není aktuální. Jednou ze současných změn je i práce na dálku a nutnost většího využívání online nástrojů. Co s tím? Jak to zvládnu, když nejsem IT expert? I Vás napadly takové myšlenky? Pokud ano, můžete použít následující otázky k tomuto tématu pro svůj sebekoučing. 1. Jaký mám postoj k práci na dálku? a / Není to nic pro mě, preferuji osobní setkání. Počkám, až to skončí, snad to nebude dlouho trvat. Já na to nemám předpoklady, nebudu se do toho pouštět. Nebo? b/ Je to pro mě něco nového. Budu muset opustit svoji komfortní zónu. Potřebuji se naučit nové věci. Zabere mi to nyní více času a energie. Budu ve větší pohodě, protože nevím, dokdy to bude trvat a co tato situace přinese. Možná to využiji i později, online nástroje využíváme stále více a nejen v práci. Využiji efektivně čas, když jsem doma. 2. Která z mých možností je pro mě lepší? Pokud by období koronaviru trvalo kratší dobu, s první možností ho překonám. Trvá to však déle, než jsem očekávala. Jdu do nové výzvy, protože chci dále plynule pracovat a realizovat se. Využiji dostupné zdroje a podpory, které se mi nabízejí.  Na internetu je mnoho možností zdarma, které mohu využívat. Proč to nezkusit? Možná to není až tak náročné, jak se na první pohled zdá. Naučila jsem se dosud různé jiné věci, naučím se i pracovat na dálku. 3. Čeho se vlastně obávám? Co když se dostanu do bodu, kdy nebudu vědět jak dál? Zavolám příteli nebo najdu řešení přes Google. Co když můj klient nebude mít pro tento způsob spolupráce pochopení? Nejdříve to vyzkouším. Co když udělám chybu? Když dělám chyby, lépe si zapamatuji nové věci. Chybu opravím. Co když si nebudu jistá, co mám dělat, kam kliknout. Udělám si předtím tahák, postup, jak na to. A hlavně: Co když se vlastně úplně zbytečně obávám věcí, které se ani nestanou?! 4. Co mi v této situaci může pomoci? Jít do akce. a/ Konkretizovat si jednotlivé úkony své práce, od A po Z. b/ Zmapovat si, co konkrétně potřebuji provádět na dálku. c/ Vyselektovat, co z toho už ovládám a co si potřebuji doplnit. d/ Co potřebuji doplnit, si nejdříve zjistím, kde to najdu a kdo mi s tím může pomoci. e/ Připomenu si, jak jsem se v minulosti naučila to, co již z online světa ovládám. 5. Kdy s tím začnu? Nejlépe ihned. Vždyť kdy, když ne teď? Když si věci jasně pojmenujeme, pak zjistíme, že je dokážeme zvládnout. Když víme, PROČ to chceme zvládnout, pak zjistíme, co máme udělat. Když jdeme krok za krokem, celé se to pro nás stane snadnější. Budeme k tomu přistupovat s větší chutí a maximalizujeme svoji produktivitu. Dokonce budeme mít ze sebe lepší pocit, protože se nám začne dařit. Příště nahlédneme do světa: prokrastinace, nebo zítra, zítra, jen ne dnes.  Autorka článku: Monika Sláviková, RR Prešov Universal maklérsky dom a transformační koučka   ...

 čti více
Potřebujete pomoct?
+ 420 266 710 013
kontakt

e-mail: info@umd.cz
Potřebujete pomoct?: + 420 266 710 013
tel: + 420 266 710 013
+ 420 725 543 782

Odpovědná osoba pro potřeby GDPR:
Ing. Juraj Lanc
tel: +421 908 865 401
e-mail: zodpovednaosoba@universal.sk

INTRANET LOGIN

WEBMAIL